Menu

www.levneucto.wbs.cz - mzdy, účetnictví, daně, náhradní plnění, ...

Uskutečněné lyžařské akce rok 2011

29.12.2011 Krkonoše
Jedeme z Pece pod Sněžkou, přes Milíře, Modrý důl na Výrovku, Chalupu Na Rozcestí, úbočím Liščí hory na Prvosenku (občerstvení), Hrnčířské b., Kolínská b., Václavák, Pěticestí, Valšovy b., Tippeltovy b., Krausovy b., Modrokamenné b. a Janské Lázně do Svobody nad Úpou 32 km (52 VOLT km). Ani sami tomu nevěříme, natož Vy z tepla domova. Ale vážení v Peci začíná padat, než se dostaneme do stopy už je z toho suchý sníh a v Modrém dole normální, krásný prašánek, který trvá až do Janských Lázní, kde se prašánek mění na těžký, mokrý sníh, který jsem konec konců očekávala, ale už z Pece pod Sněžkou. Sluníčko mraky nepropustily, ale jinak dnešek opět nemá chybu a je to čím dál lepší. Mažeme víckrát, protože spodní přemrzlý sníh je ostrý, čímž nám to i parádně jede. Sjezdy jsou bezpečné, co dodat? Litujte, že stále váháte, není na co čekat a proč váhat, jen ať nám to do dubna vydrží. Díky všem za parádní den.

26.12.2011 Orlické Hory - Vrchmezí
Na volném prostranství je ledová krusta a ledové větvičky jako v pohádce Ledová královna. V lese je mokrý sníh, upravená stopa a prostor na bruslení. Ale opět mohlo být mnohem hůř. Je dobře, že jsme vyjeli a jeli ze Šerlichu na Vrchmezí, Polskem zpět k Bukačce a na Šerlich, dál přes Velkou Deštnou k Jelence, do Luisina údolí, nad sjezdovky a sjezdovkou do Deštné v Orlických horách 21 km (29 VOLT km). Bezpečné parádní sjezdy, na bruslení skvělé, na stoupání jsme moc nenamazali. Díky za pěkný i když ne slunečný den. Víte jaká by to byla krása, kdyby do toho svítilo sluníčko?

17.12.2011 Krkonoše
Vážení, opět se potvrdilo, že platí staré a známé - "když nevíš, jestli ano, nebo ne, platí vždy ANO". Žádná vichřice, natož Joachim se nekonala. Perfektní podmínky, které máme tak 3 x do roka, když se zadaří. Prašánku 10 čísel, parádní, bezpečné sjezdy, kdo jste díky předpovídané vichřici nevyjel, můžete skutečně litovat. Z Pece pod Sněžkou (už od lesa jedeme na běžkách) přes Richtrovy boudy na Výrovku (občerstvení), Chalupu na Rozcestí, úbočím Liščí hory na Prvosenku (přátelská návštěva a občerstvení), Hrnčířské boudy, Pražská b., Kolínská b., Zrcadlovky, Hofmanovy b., Zlatá Vyhlídka, Janská hora, Svoboda nad Úpou - 30 km (50 VOLT km). Sluníčko se ukáže jen na moment, většinou padá suchý sníh, místy mlha a občas běžný vítr. Do Perliček něco připíšu - ráno Eva vstává a manžel se jí ptá "Ty opravdu jedeš"? "No, musím, když jsem vedoucí". Ve vlaku na zpáteční cestě se přiznává, že už psala email Věrce, že kdyby nebyla vedoucí, tak nikam nejede. Ale neodeslala jej, zato se chodila do 23.00 hod. a ještě ráno dívat do Vzkazovníku, jestli akci nezruším. Díky za zodpovědnost! Podobné pocity měla asi většina dnešních lyžařů, přiznali je až během cesty, když jsme žádnou vichřici nepotkávali a jeli jsme si po prašánku. No, jo ten prašánek tam také hrál svoji roli i v pozvánkovém emailu. Jo, bylo to bezva, díky všem, za vše i za fotky.

10.12.2011 Orlické hory - Pěticestí
Pokud někdo potřebujete k lyžování sluníčko, tak to se nám dnes skutečně neobjevilo. Ale přátelé jezdit po čem je, dokonce i stopa vyžehlená ze sedla pod Šerlichem po Jelenku a do Luisina údolí a na druhou stranu ze Šerlichu po Polomské sedlo je. Není proč váhat a čekat na lepší podmínky, jsou bezva, jen ať nám do dubna vydrží. Jedeme pravou na Velkou Deštnou, Jelenku, Pod Homolí, levou na Pěticestí a Bunkrovkou Pod Homolí a po červené na Šerlich 26 km (37 VO LT KM).

30.11. - 4.12.2011 První namazání v Krkonoších.
Nenapadlo včas, urgentní objednávka sněhové nadílky byla vyřízena se zpožděním několika dní, proto chodíme pěšky. Ale vůbec se neflákáme a hned
ve středu 30.11.2011
jdeme z Pece pod Sněžkou Obřím dolem k bývalé Obří boudě (Původně v těchto místech stávala Panská bouda, v níž v pol. 17. stol. byli ubytováni dělníci, stavějící na Sněžce kapli sv. Vavřince. Bouda zanikla a na severním okraji Úpské jámy byla r. 1847 kupcem Mittlöhnerem z Velké Úpy postavena Obří bouda. R. 1883 byla sem dokončena cesta z Obřího dolu. Po 2. svět. válce byla v provozu, později však z technických důvodů uzavřena a po naprosté devastaci r. 1982 zlikvidována), viz - http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=2515
Nahoře již dost hustě mrholí, proto pokračujeme na Luční boudu, přes Luční horu, Výrovku, Rozcestí, Lišku na Prvosenku, kde se ubytováváme (20 km).
1.12.2011
Po snídaně jdeme přes Lišku, Výrovku, Luční boudu (stavební kámen s letopočtem 1623 neoznačuje její postavení, ale nejspíše již rok její přestavby, je tak v Krkonoších boudou s nejstarší zaznamenanou historií. V průběhu let byla několikrát zničena požáry nebo sněhem, ale vždy byla opravena a po její poslední přestavbě v roce 1940 je v Krkonoších vůbec největší), údolím Bílého Labe k boudě u Bílého Labe (rychlé občerstvení), Špindlerův Mlýn, úbočím Kozích hřbetů na Výrovku a přes Lišku na Prvosenku 27 Km.
2.12.2011
Odpočinkovou tůru jdem přes Lesní b., Hrnčířské b., Kolínskou, Václavák, Černá hora (občerstvení) a přes Lučiny zpět (16 -18 km).
3.12.2011
Jdeme nad Tetřevkama, Hříběcí b., Přední a Zadní Renerovky, Dvorská b. (občerstvení), Prvosenka (16 - 20 km)
4.12.2011
V noci i ráno padá, už by se dalo jet, ale je mokrý, volíme procházku přes Lišku (zde už padá suchý sníh a je jej dostatek), rozcestí, Severku do Pece pod Sněžkou (10 km).

Třetí bouda pod Liščí horou - Hradecká b. byla postavena zřejmě v roce 1830 a v roce 1971 vyhořela, pravděpodobně po samovznícení sena na půdě. Hradecká boudu určitou dobu využívaly Škodovy závody z Hradce Králové. Nebyla obnovena. Zůstala tu pouze bouda postavená Dr. K. Sedlakem - Zámeček.

Prvosenka - rok výstavby cca 1830, sloužila celá desetiletí rekreaci pracujících ze ZPA Čakovice. Objekt byl poprvé přestavován v letech 1975-1978, v roce 1984 získal při celkové rekonstrukci svůj současný vzhled i luxusnější podobu společenských interiérů. Od roku 1997 je majetkem soukromých firem.

Více zde - http://www.lyzarska.cz/index.php?PHPSESSID=b519d99ee2c8a5ced0dc8c174997947b&re=&msg=historie

Výrovka - O tom, kdy letní bouda na Výrovce stála a kdy zanikla, se zpráva nedochovala. V roce 1923 byla zamítnuta žádost Krkonošského německého spolku o zřízení útulny v sedle Výrovky, pravděpodobně již vzhledem k využití strategického místa pro vojenské účely. Tak v roce 1926 tu ženijní vojsko postavilo vojenský srub a o dva roky později Havlovu boudu, která vedle vojenského využití sloužila i veřejnosti. Byla v majetku Svazu čs. důstojníků a své jméno dostala podle legionáře generála Františka Havla, v tu dobu velitele ženijních vojsk v Čechách. V těžkých dobách roku 1938 sloužila bouda jako stálá četnická stanice. Přičiněním čs. vojáků vyhořely sousední boudy – Luční a Rennerova bouda, Bouda Prince Heidricha a Richtrova Bouda. Ovšem ani dvě boudy v sedle Výrovky ohni neušly. 11. 10. 1946 šestnáctiletý zaměstnanec lajdáctvím způsobil požár v garážích a odtud se oheň rozšířil na celý srub vojenské správy. Havlova bouda byla tehdy zachráněna, ovšem již 6. 2. 1947 tentýž zaměstnanec opět nedbalostí způsobil požár v podkroví a celá bouda během dvou hodin za vichřice a ve více než dvacetistupňovém mrazu vyhořela do základů. Národní správce Jan Duben se po dvou požárech přestěhoval na jednu z největších krkonošských bud – Liščí boudu, která potom vyhořela pod jeho správou v roce 1948. Skutečnost, že nedaleko vyhořelé Havlovy boudy umrzl lyžař přispěla k vybudování provizorního objektu Výrovky. V letech 1988 až 1990 byla postavena současná bouda podle návrhu architekta Vokatéhov z Trutnova polskou firmou Budimex.

Petrova bouda - http://www.petrovabouda.cz/historie-petrovy-boudy/

Obří bouda - http://www.geology.cz/aplikace/fotoarchiv/fotoarchiv.php?foto=41